Wood

Maalström
In 2018, I bought my first lathe, and what started as a simple hobby quickly grew into something much more meaningful. The idea of transforming wood – especially pieces that would otherwise end up in a fireplace – into something lasting and beautiful became a passion that I couldn't ignore.

It was during a holiday at my grandparents' house that I tried turning wood for the first time. There’s a tool shed that my great-grandfather, a violin maker, used to work in. I’ve always been drawn to giving new life to things that others might consider unwanted or useless. Wood, especially discarded pieces, holds so much potential. Every scrap or damaged log tells a story and can be transformed into something unique. This is what drew me into woodturning, and it continues to inspire me every day.

One of the things I truly enjoy about woodturning is working with green wood. As it dries, the wood naturally shrinks and warps, and I find the entire process fascinating. These changes bring out unique shapes and characteristics in each piece, making them one-of-a-kind. Watching the wood transform as it dries, and seeing how it takes on its own personality, adds an extra layer of beauty and unpredictability to my work. It’s this natural evolution that makes each creation feel special and personal.

I also enjoy combining traditional woodturning techniques with more modern approaches, like using spray paint and stencils on my wooden objects. I love how this fusion brings out a unique contrast, blending the timeless beauty of handcrafted wood with contemporary artistic expression. It’s a way for me to honor the old skill while adding my personal touch, creating pieces that feel both classic and fresh.

.

Maalström
V roce 2018 jsem koupil svůj první soustruh a to, co začalo jako koníček, se rychle proměnilo v něco mnohem hlubšího. Myšlenka přeměnit dřevo – zvlášť takové, které by jinak skončilo v krbu – v něco trvalého a krásného se stala vášní, kterou jsem nemohl ignorovat.

Poprvé jsem si soustružení vyzkoušel během prázdnin u prarodičů. Na jejich zahradě je dílna, ve které kdysi pracoval můj pradědeček, houslař. Vždycky mě přitahovala myšlenka vdechnout nový život věcem, které jiní považují za nepotřebné nebo bezcenné. Dřevo – obzvlášť vyřazené kusy – má obrovský potenciál. Každý zbytek nebo poškozený špalek má svůj příběh a může se proměnit v něco jedinečného. Právě to mě k soustružení přivedlo a stále mě to každý den inspiruje.

Jednou z věcí, které na soustružení opravdu miluju, je práce s čerstvým (tzv. „zeleným“) dřevem. Jak postupně schne, přirozeně se smršťuje a kroutí – a celý tento proces mi připadá fascinující. Tyto změny dávají každému kusu dřeva jedinečný tvar a charakter, takže žádné dvě věci nejsou stejné. Sledovat, jak se dřevo během schnutí mění a získává svou vlastní „osobnost“, dodává mé práci další vrstvu krásy a nepředvídatelnosti. Právě tato přirozená proměna činí každý výtvor zvláštním a osobním.

Baví mě také kombinovat tradiční techniky soustružení se současnými přístupy – například používáním sprejových barev a šablon na dřevěné objekty. Tato kombinace podle mě vytváří jedinečný kontrast mezi nadčasovou krásou ručně opracovaného dřeva a moderním výtvarným vyjádřením. Je to pro mě způsob, jak vzdát hold starému řemeslu, ale zároveň do něj vtisknout svůj osobní styl – a vytvářet tak díla, která působí klasicky i současně.