Yesterday I saw this Trailer for Cirkus Cirkör. They performed here in Prague this summer and im so sad that I didnt know them before coz I would love to be at their show. A friend who saw them there told me that the trailer is nothing compared with the real performance unlike most of the movie trailers are better than the movies. Next time they are here Im going - Im going!

The soundtrack for this trailer is song Wear it like a crown by Rebekka Karijord and song itself is wonderful.

Doletel. Precestoval približne 24 tisíc km . Z New Yorku až po San Francisco. Teraz je zaplnený miniatúrnymi fotkami . Taktiež je v ňom zdokumentovaný celý priebeh mojej cesty ( keby sa dalo tak doňho nahrám celý koncert Fleet Foxes zo San Francisca, aby som naň nikdy nezabudla, ale takú aplikáciu v ňom nemáš :)) Momentálne tvorí súčasť môjho nového života v Prahe. Takže teraz je zas zaplnený, skoro-básňami, útržkami dní, opisov ciest v tramvaji, myšlienok iných ľudí, myšlienok veľkých spisovateľov. . . celý denník žije vlastným životom, spája tvoje príbehy s mojimi.

Had it. Lost it. And bought it again today. Its awesome book. Its about love. And life and....read it.

This new world weighs a yatto-gram.
But everything is trial-size; tread-on-me tiny or blurred-out-of-focus huge. There are leaves that have grown as big as cities, and there are birds that nest in cockleshells. On the white sand there are long-toed clawprints deep as nightmares, and there are rock pools in hand-hollows finned by invisible fish.
Trees like skyscrapers, and housing as many. Grass the height of hedges, nuts the swell of pumpkins. Sardines that would take two men to land them. Eggs, pale-blue-shelled, each the weight of a breaking universe.
And, underneath, mushrooms soft and small as a mouse ear. A crack like a cut, and inside a million million microbes wondering what to do next. Spores that wait for the wind and never look back.
Moss that is concentrating on being green.

Sakra ted to vypadá jako bych tady cpal jen rozhovory s mou malickosti. Jen tyhle dva vyšly těsně posobě a je mi líto je tady nezveřejnit. Rozhovor mě moc bavil. Péťa s Jedenacti kocek dávala zajímavé otázky a bavilo by mě si s ní povídat i bez vědomí, že cokoliv řeknu může být a bude použito proti mě :-). Pořádně jsme si nachladili prdele, když jsme seděli v parku před dílnou, ale ani to mi nevadilo. Omrzliny se zahojili a zůstal jen hezký zážitek.

A tohle je ta milá holka, co vlastní diktafon a dělá ten hezkej Blog. Takže potlesk pro Péťu.

Tak tady je ten slíbený rozhovor pro blog Jedenáct koček.

Fotky, které jsem Péťi ukradl z Blogu:

Tady je link k rozhovoru pro Český Rozhlas, který jsem dělal v úterý..myslim, že v úterý:

http://www.rozhlas.cz/cajovna/aktualne/_zprava/975980

Jarka Haladová a Iva Jonášová,který se mnou a chlapikama z Blesaku páchali tenhle rozhovor