About me

DeafMessAnger

I remember when a friend of mine told me: "Hey Kucin – this is not correct

(looking at one of my postcards saying – Made from Prague)" and I told her:" No this is correct – I didn't mean to write – postcard from Prague, or Made in Prague...I meant to write – Made from Prague". Then I explained to her that the piece she is holding in her hand is made out of a magazine – the one I found laying on a street. And that's where
most of the pictures in my work come from. Sometimes I found them
just lying on a bench in a park or in a bin for recycled paper. 

However I can't just write down “Made from Prague” anymore, coz it would not be true. I started to collect things from everywhere I go. Last year I found a pile
of old books dumped by the thrash bin in the city of Barcelona and I
took them back to Prague and used the pages to fill the inner parts of my
diaries. Than I got an e-mail from a girl from Spain asking me how come
she found a page from book written in Catalonian language in the diary she bought
in Prague. 


During my trip to South-east Asia I started to collect playing cards. You can find them everywhere in the streets. I got so many of them in Luang Prabang in Lao as well in Phnom Phen in Cambodia. Lao and Khmer people seems to be obsessed with playing cards and they are even more obsessed with throwing them away – making their towns look like big casino tables. At the end of my trip I had a big envelope filled with those cards and when I came back “home” I put them in between the pages of my books.

I love to go to Flee markets. I buy so much stuff there. Too much to use it all for my work – sometimes buying things I don't need at all – and then when I come to my workshop and put them all on my desk I keep asking myself: “Why did U buy this or that?”. So my workshop looks like a flee market itself but I love it this way. I'm just a bit scared of movingout – I would need a big truck to take it all with me. 


The wooden boxes I sometimes use as cases for my books come from flee markets as well. I love cigar boxes. Not that I'm a passionate smoker – the opposite is the truth, but I love how simple and beautiful they are. Sometimes I spray stencils on them – leaving just part of the original design visible, but sometimes I just leave them the way they are – coz I know they wont look any better when I touch them with my sprays.

DeafMessAnger

Vzpomínám si, když mi jednou kamarádka řekla: "Tohle je špatně napsaný (ukazujíce přitom na pohlednici, na které bylo napsáno - Made from Prague)". "Ne není", povídám. "Nechtěl jsem tam napsat - Made in Prague - ta pohlednice, co držíš v ruce je vyrobena z Prahy - z časopisu, který jsem našel pohozený na lavičce v Praze - je tudíž z Prahy." Spousta "materiálu", který je použit pro "vybavení  interiéru" diářů pochází právě z ulice. Něco najdu pohozený na zemi něco v kontejneru s papírem.

Dnes už na pohlednice nemůžu psát pouze "Made from Prague", protože by to už nemusela být vždycky pravda. Začal jsem sbírat vyhozené knihy, časopisy a jiné tiskoviny ve všech místech, do kterých cestuju.  Minulý rok jsem na ulici v Barceloně našel hromadu vyhozených knih - Nacpal jsem je do batohu a odvezl do Prahy. Za několik měsíců jsem dostal email od holky ze Španělska, která se mě ptala, jak je možný, že v diáři, který si koupila v Praze, objevila stránky z knížky napsané v katalánštině. :-)

Během svého pobytu v jihovýchodní jsem začal sbírat hrací karty. Jsou všudypřítomné. Rozházené na ulici v laoském Luang Prabang nebo před klášterem ve měste Phnom Phen v Kambodži. Jsou skutečně všude, a tak mi cesta skrze jihovýchodní Asii připomínala projížďku přes obrovské kasíno. Nejdřív jsem chtěl na každou z nalezených karet napsat místo, na kterém jsem ji našel a pak si je založit do alba, ve kterém by místo fotografií byly hrací karty. Díky své lenosti a neschopnosti jsem tak neučinil a karty si jen zakládal do obálky, kterou jsem měl po několika měsících nacpanou k prasknutí. Po příjezdu domů do Prahy jsem  je začal zakládat do diářů, a tak část svých vzpomínek na cesty přeposílám dál.

Miluji "blešáky". Skoro každý víkend vyrážím na "Kolbenku" tady v Praze a nakupuju tam hromadu věcí - příliš mnoho, abych mohl všechno použít pro svou práci, a tak, když to všechno přinesu do studia, žasnu nad tím, kolik "blbostí" jsem zase koupil. Doufám, že se nebudu brzy stěhovat, protože bych si musel objednat kamión, abych tu hromadu starých krámů odvezl.

Ze všeho nejraději nakupuji dřevěné krabičky - ty na doutníky mám rád ze všech nejvíc. Ne, že bych byl vášnivý kuřák - opak je pravdou, ale miluji jejich jednoduchost a krásu. Někdy na ně "hodím" šablonu a nechám "vyčuhovat" jen část původního designu. Jindy ji neupravuji vůbec, protože mi přijde  geniální právě v originální podobě.

New FORCE in DEAFMESSANGER workshop

Early summer 2011. Such an important time for my work. A treshold in what I have been doing mainly alone for years. I asked my best friend Vitakr to join me. Its been just few months now since we started to work together and its so great to have him around. He is skillfull and awesome friend in crime.

Here is picture of my right hand VITAKR

vitakr

A tady náš hvězdný tandem.